Když mamka chce houpadlo Maxi a děti Juniora?

Tak a je tu zase podzim. Období plné dešťových mraků, studeného větru, ale i barevného listí, rostoucích hub a bohatých sklizní jablek a ořechů. S úsměvem vzpomínám na chvíle v Hojdavaku Maxi pod starou jabloní nebo pod pergolou. Jééé, to byla pohoda. Venku je přeci jen venku. Čerstvý vzduch a vlahý vánek se ničemu nevyrovná. Ale doma se chci houpat také já! Ale jak to zařídit, když v obýváku mají děti Juniora a chtějí ho tam nechat za každou cenu?

Junior nám v obýváku visí již více jak rok. Děti se tam střídají jak na běžícím páse ... překvapivě zcela bez problémů, ačkoliv sdílení hraček už tak hladký průběh nemá. Když jim ho chci vyprat, to je vždycky křiku. Nakonec ho zpravidla peru, až po usnutí našich malých živlů. Ještě, že jsem manžela udolala pro sušičku. Díky ní vím, že Junior je do rána suchý a zase na svém místě.

Ale teď přemýšlím, jak je přemluvit na výměnu za můj Maxi. Sama vím, že si Maxi houpadla můžeme užít všichni společně. Jakmile si tam sednu - hup a jsou děti na mě. Vždy je to veliká legrace! Samy do něj zatím nechtějí. Mladší dcera (3 roky) nedosáhne na dřevěnou hrazdu. Maxi je na ní prostě moc velký a hůř se jí ovládá pro hru, houpání i točení. Naopak Junior je na podobné hrátky dokonale stvořený a manipulace je pro děti velice snadná. Ještě dnes mne překvapí, co vše s Juniorem nevymyslí. (Inspirace na videu:-) Starší syn (5 let) si už s Maxi poradí lépe. Je na svůj věk vysoký ... má být taky po kom :-)

Jednoduše jsem vypozorovala, že Junior jsme pro předškoláky ušili přímo na tělo. Někdy se nevyplatí dělat kompromisy. Lepší je počkat na správný čas. Děti odrostou a Junior jim začne být malý. Potom na scénu přichází Maxi ve své plné kráse a využití.

Už jsem se rozhodla. Do té doby si Maxi zavěsím do ložnice na místo původní kolébky pro miminka a budu si tam tajně užívat svoje chvilky klidu. A že jich není moc!

Za Váš Hojdavak tým

Petra